Jeli jsme do Orlických hor, něco jsme pochodili, vypili, koukli i za hranice a snědli polákům asi 10 pstruhů.
Já to celý tak nějak nenásilně dokumentoval...
Již delší dobu jsem sháněl ultraširoký levnější objektiv a krátce před odjezdem se mi podařilo pořídit tento starý japonský širokáč za "pouhých" 1.000 Kč. Nebylo co řešit a já věděl, že budu prostě fotit s ním.
Podobné (nikoli stejné) objektivy se také prodávali (a stále se dají sehnat) pod značkami Tokina, Cosina či Soligor.
Z dostupných informací jsem zjistil, že tento objektiv patří k tomu nejlepšímu,
co Voightländer na poli low-end skel vyrobil. Z výsledků jsem byl mile překvapen!
S čím jsem fotil?: FUJI X-E2s + speedbooster redukce LENS TURBO II
+ VOIGHTLÄNDER ULTRAGON 19-35/f3.5-4.5. Většina snímků je pořízena na 19 mm, f8-11
Na krajiny to prý moc nebude, říkal kolega a možná měl pravdu (viz text dále), přesto jsem si pár snímků neodpustil.
Na ultraširokém skle je celkem nezvyk odhadnout reálnou vzdálenost.
V hledáčku vše vypadá trochu dál, než ve skutečnosti je a protože minimální ostřící vzdálenost Ultragonu činí 50 cm,
není to objektiv na nějaké efektní portréty z blízka (tedy pokud lpíte na ostrosti).
Zatímco černobílá fotka dokáže ukrýt mnoho vad levného skla, v barvě se situace nepatrně mění.
Osobně více vnímám méně kvalitní kresbu a nějaké těžko popsatelné zkreslení,
zejména pak přirozené barvy jsou posunuty směrem ke studeným tónům. Zde jsem proto použil emulaci filmu Kodak Ektar Summer pro rychlé převedení směrem k teplejším tónům.
Je čas zkusit taky zoom a odclonit...
