MALEJ ČERNOBYL

Nic tady nebouchlo, to možná jen mě ta chátrající klouzačka evokuje ruské kolo z Pripjati. V obou případech tedy zašlý symbol radosti, zábavy a především dětského světa v poničených ruinách. V našem případě jen starého koupaliště, jehož stav zapříčinily snad jakési neshody, něčí nezájmem či lhostejnost... Tady jsem si jako prcek poprvý spálil zadek na té klouzačce, kde nebyla tak dobrá guma jako v sousední Litomyšli (nebo možná žádná), a rovněž zde jsem v 16ti šel na koncert kapely mých spolužáků, v manžestrovým saku jako jejich manažer (toho ze mě narychlo udělali asi kvůli vstupu zdarma nebo spíše pro útěchu, že nejsem jejich plnohodnotným členem). Možná proto jsem na tohle místo vyrazil spontánně s 6ti letým parťákem Tobiášem. Předávám štafetu a vzpomínky nové generaci. Namísto nudy na kolotočích Javorky jsem ho nechal vést jeho první "urbex" průzkum a sebe pasoval do oblíbené role fotodokumentaristy...